K věci: ÚZEMNÍ STUDIE A SPOLUPRÁCE S ING. ARCH. ZDEŇKEM KINDLEM

Tento text byl napsán pro měsíčník Průhonicko jako odpověď na článek ÚZEMNÍ STUDIE A SPOLUPRÁCE S ING. ARCH. ZDEŇKEM KINDLEM, ale neprošel cenzurou.

V říjnovém vydání měsíčníku Průhonicko vyšel pod uvedeným titulem článek, který má navodit dojem, že je angažmá p. Ing. arch. Zdeňka Kindla ve věcech územního plánování obce Průhonice v pořádku. Není a vysvětlíme proč.

Jakkoli podnětnou může být diskuse o míře zapojení p. Kindla do vytváření územní studie tzv. Severozápadní rozvojové zóny Průhonice, skutečnost, že jedná ve prospěch majitelů pozemků, se zakrýt nedá. Způsob, jakým p. Kindl zpracovává územně plánovací dokumenty a nejrůznější stanoviska, je mírně řečeno účelový.

Zadání územní studie je zpracováno tendenčně ve prospěch výstavby a majitelů pozemků

Samotné citované zadání územní studie tzv. Severozápadní rozvojové zóny Průhonice je zpracováno zcela tendenčně. Například je zde několik odkazů na neexistující stavbu tzv. Vestecké spojky, která nemá oporu v územním plánu a není z rozhodnutí soudu součástí tzv. Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR StČ). Připomeňme, že Vesteckou spojku vymazala obec Vestec ze svého územního plánu, obec Jesenice schválila usnesení proti výstavbě a jedinou obcí ve Středočeském kraji prosazující výstavbu této komunikace tak zůstávají Průhonice! Je bez nadsázky skandální, že zastánci výstavby v tzv. západní rozvojové zóně Průhonice v zastupitelstvu obce postupují bez ohledu na rozhodnutí soudu a tváří se, jako by výstavba Vestecké spojky byla hotovou věcí. Vidíme tedy opět, že výstavba v této rozvojové zóně je prosazována bez ohledu na rozhodnutí soudu a logickou posloupnost rozhodnutí.

Vystupování ve prospěch výstavby v komerční zóně

V  zápise č. 41 z veřejného zasedání zastupitelstva obce Průhonice ze dne 26.9.2017 jsou uvedená stanoviska a doporučení p. Kindla, která jsou jednoznačně formulována z pozice majitelů pozemků a vyznívají ve prospěch výstavby v uvedené rozvojové zóně, ovšem nejsou takto označena. Fotbalovou terminologií řečeno zde sice p. Kindl hraje v dresu s nápisem „konzultant obce v oboru územní plánování“, ovšem ve skutečnosti nahrává majitelům pozemků.

Pohledem na předložený zápis nelze věc hodnotit jinak, než že se prakticky všechny formulace p. Kindla snaží budit dojem, že výstavba v této komerční zóně je nevyhnutelná. Na tomto zasedání byl projednán návrh spolku Krajina pro život, který navrhuje snížit limit maximální zastavěnosti pozemků kategorie komerční zařízení plošně rozsáhlá ze 40 na 10 %. P. Kindl se k tomuto návrhu vyjadřuje tak, že „požadavky na minimální zastavitelnost pozemků a značné zastoupení zeleně rozhodně nejsou znakem hospodárného využití zastavěného území.“ Z jakého pohledu je tento požadavek nehospodárný? Jistě ne z pohledu obce a jejích občanů. Nehospodárný se pochopitelně bude zdát majitelům pozemků a je evidentní, že zájmy obce a majitelů pozemků jsou zde protichůdné. Je dle p. Kindla hospodárné udržovat park a dendrologickou zahradu?

V rezidenčních částech Průhonic se zastavitelnost pohybuje od 15 % a je tedy velice podobná jako spolkem navržených 10 % pro komerční zařízení plošně rozsáhlá. Hodnotíme tento stav jako nepřijatelný? Takových příkladů včetně opakování pseudoargumentu o nehospodárnosti najdeme ve stanovisku p. Kindla více, dokonce se dále (str. 5) pouští do výkladu stavebního zákona, který – jak překvapivě – vyznívá opět ve prospěch majitelů pozemků. Námi oslovení právníci situaci takto jednoznačně nevidí.

Účelově zpracované územní plány

Pan Kindl používá ve svých elaborátech účelovou a zavádějící argumentaci, aby ospravedlnil zábory zemědělské půdy ve prospěch výstavby komerčních center a minimálně jednou byl soudem tento postup shledán nezákonným. P. Kindl vypracoval změnu č. 1 územního plánu Čestlic, kde v tzv. komerční zóně Čestlice jih navrhnul vyjmutí zemědělské půdy (I. a II. třídy ochrany) ze zemědělského půdního fondu za účelem stavby komerčního centra. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ovšem v § 4 odst. 3 stanoví, že „zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu“.

Krajský soud v Praze argumentaci z dokumentu p. Kindla neakceptoval a rozsudkem 50 A 2/2017 – 147 tuto část územního plánu Čestlic zrušil. Bohužel se to nestalo happy endem smutného příběhu, protože obec Čestlice plánuje totožnou změnu svého územního plánu a tedy i soudem shledané nezákonné převedení zemědělské půdy v nejvyšších třídách ochrany na pozemky k výstavbě komerčního centra. Není bohužel překvapením, že i zde je podepsán p. Kindl, který i nadále hledá veřejný záměr ve výstavbě X-tého obchodního centra v Čestlicích. Pokud někdo jedná v rozporu se zákonem, může to být kromě nekalého záměru i důsledek ignorance nebo nevzdělanosti. Pokud však někdo v takovém jednání pokračuje i přes jednoznačné rozhodnutí soudu, jedná se bezesporu o zlý úmysl.

Z pozice naší obce by mělo být nepřijatelné i to, že se sousední Čestlice rozhodly zbudovat další komerční zónu v bezprostředním sousedství obytné části Průhonic, které tak budou inkasovat veškeré negativní vlivy z její výstavby i provozu. Z hlediska výše uvedených informací shledáváme p. Kindla diskvalifikovaným pro koncepční práci na rozvoji Průhonic.

Volební kampaň

Pokud paní starostka zmiňuje v závěru svého článku volební kampaň, bylo by jistě zajímavé konfrontovat, s jakými proklamacemi kandidovala v předchozích volbách a zda je tedy tímto ospravedlněné prosazování kapacitní silnice, která přivede na území obce desetitisíce vozidel denně a zejména zda před volbami deklarovala podporu výstavbě šílené komerční zóny v rozsahu desítek hektarů na území Průhonic. K volbám budoucího roku ovšem hledíme s nadějí, že po nich v zastupitelstvu převládne spíše zájem na životních podmínkách občanů obce a prosazování masové výstavby bude v menšině.