UNESCO požaduje vyhlášení ochranného pásma Průhonického parku v plném rozsahu & petice

Nedávno proběhly tiskem zprávy o výhradách, která má UNESCO ke způsobu, jakým je chráněno historické centrum Prahy, jakožto statek světového kulturního dědictví. Průhonický park je formálně veden jako jeho součást a UNESCO ve zprávě z monitorovací mise požaduje, aby bylo ochranné pásmo vyhlášeno i na okrese Praha – východ, neboli aby bylo v souladu s původním vymezením z roku 1981 a jak ho UNESCO převzalo jako tzv. nárazníkovou zónu (buffer zone).

Celá zpráva z monitorovací mise v českém překladu je dostupná zde: http://www.icomos.cz/images/zpravy/2019/praha-mise.pdf

Střednědobá doporučení týkající se části 002, Průhonický park jsou uvedena na str. 10/11, 68 a 73/74 a doporučení ohledně ochranného pásma zní:

D 16: Jakmile se naskytne vhodná příležitost, měly by úřady formálně potvrdit část nárazníkové zóny, které se nachází v okrese Praha-východ, v souladu s nárazníkovou zónou na Praze-západ.

Petici za splnění požadavků UNESCO je možno podepsat zde: https://www.petice.com/doporuceni-unesco-praha

Co se nesmí psát o výstavbě za valem

O publikování následujících řádek v obecním měsíčníku usilujeme již déle než 4 měsíce, starosta obce tomu ovšem brání mj. se slovy: „To chcete, aby se po hospodách debatovalo, že jsme připravili obec o 10 mil. a já potom měl možnost vysvětloval, jak to vlastně bylo.“

S tím souhlasíme, protože z dostupných informací vyplývá, že developer zahušťuje výstavbu v zóně oproti původně schválenému rozsahu a tím i zvyšuje budoucí zátěž pro naše životní prostředí a my tomu přihlížíme. Zakázaný text je zde:

Nejeden občan Průhonic si v poslední době klade otázku, jaká výstavba probíhá od začátku letošního roku v připravované komerční zóně za valem. Vzhledem k tomu, že náš spolek Krajina pro život slíbil obyvatelům Průhonic, že se zasadí o nezhoršení našeho životního prostředí, cítíme povinnost se k situaci vyjádřit.
Ve věci dílčího projektu zóny s názvem CP Čestlice vydal stavební úřad MÚ Říčany územní rozhodnutí, proti kterému jsme se odvolali a postupně podali i dvě správní žaloby proti potvrzujícím rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje. První žalobu Krajský soud v Praze rozhodl v náš prospěch, o druhé, kterou jsme podali v polovině prosince minulého roku, zatím rozhodnuto nebylo. V souvislosti s vydáním územního rozhodnutí jsme namítali množství procesních i obsahových otázek v ohledu překročených imisních a hlukových limitů, právoplatnosti výjimky z ochranné péče o zvláště chráněné živočichy, kterou lze vydat jen ve veřejném zájmu, okolnostmi vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu atd. Pro ilustraci přístupu stavebního úřadu MÚ Říčany k tomu citujeme z rozsudku Krajského soudu v Praze 55 A 31/2018 ze dne 30. srpna 2018: „Stavební úřad pak ve svém rozhodnutí o změně územního rozhodnutí poznamenal, že námitka žalobce směřující proti souhlasu ze dne 30. 6. 2016 je opožděná, neboť ji měl žalobce uplatnit v řízení o vydání územního rozhodnutí ze dne 16. 2. 2015. Absurdnost takové argumentace spočívá v tom, že je žalobci vytýkáno, že nebrojil proti obsahu souhlasu ze dne 30. 6. 2016 v době, kdy tento souhlas neexistoval, a tedy jej objektivně nebylo možné napadat.“ Způsob uvažování stavebního úřadu MÚ Říčany, který je reflektován v citovaném rozsudku jako „absurdní“, je bohužel možné v jeho rozhodnutích zaznamenat opakovaně. Městský úřad Říčany vydal nicméně dvě stavební povolení ještě před usnesením soudu o odkladném účinku naší druhé žaloby. Momentálně je soudem pozastavena platnost vydaného územního rozhodnutí. Dle dostupných informací z textů oznámení a stavebních povolení by se mělo jednat mimo jiné o nové budovy dealerství Volvo, které by se mělo dle dostupných informací stěhovat ze svého dnešního umístění u exitu 6.
Poslední únorový den začala i skrývka ornice blíže ulici Říčanská a stát by zde měl obchod s nábytkem Möbelix. I zde provází povolování stavby řada pozoruhodných úkazů. Stavební úřad MÚ Říčany se rozhodl nám neoznámit zahájení územního řízení, které spojil s řízením stavebním, a to přesto, že jsme v době jeho zahájení měli platnou žádost o informování o zahajovaných řízeních. Stavební úřad MÚ Říčany podpořil výstavbu i tím, že ignoroval, že ještě nejsou uskutečněna veškerá protihluková opatření, jejichž realizace byla podmínkou vydání stavebních povolení dle zjišťovacího řízení (č.j. 017966/2013/KUSK), např. protihlukové stěny podél dálnice D1 a prodloužení protihlukového valu.
Když jsme se dozvěděli o proběhnuvším řízení, přihlásili a odvolali jsme se jako tzv. „opominutý účastník“. Vzhledem k tomu, že bylo vydáno i stavební povolení, žádali jsme Krajský úřad Středočeského kraje o předběžné opatření, které by zabránilo výstavbě před projednáním odvolání. Krajský úřad nám odpověděl dne 27. 8. 2018 (č.j. 113113/2018/KUSK) doslova: „Odvolací správní orgán konstatuje, že navrhovatel podal žádost, aby se stavebník zdržel zemních a stavebních prací v dané stavbě. Nicméně stavebník nemůže ze zákona provádět stavbu, která není povolena v souladu se stavebním zákonem. Pokud by stavebník zahájil stavbu, aniž by měl dané řádné povolení, musel by stavební úřad s daným stavebníkem projednat daný přestupek proti stavebnímu zákonu a uplatnit vůči němu přiměřené sankce. Daná stavba by se pak projednávala v souladu s ustanovením § 129 stavebního zákona, tj. jako „černá stavba“.“
Proto bylo značně překvapivé, když se na stránkách obce Průhonice objevilo oznámení stavebníka z 11.2.2019, že hodlá začít stavět 28.2.2019. S ohledem na výše citované rozhodnutí krajského úřadu by tento postup tehdy nebyl bez rizika, jeho slovy by se jednalo o „černou stavbu“, proti které je možné podniknout různé kroky. Krajský úřad ovšem vydal svoje rozhodnutí, kterým zamítl naše odvolání, dne 26.2.2019, tedy dva dny (!) před ohlášeným začátkem stavby. Jistě zajímavá shoda okolností, kdy v časovém rozmezí mezi oznámením stavby a jejím zahájením dojde k vydání rozhodnutí, které ne zcela běžným způsobem odstraní procesní pochybnosti o stavebním povolení. Pozoruhodné je kromě načasování totiž i to, že úřad svým rozhodnutím popřel svoje výše citované stanovisko a zpětně odebral našemu odvolání odkladný účinek, čímž vrátil platnost stavebním povolením ze začátku roku 2018. Anulování odkladného účinku bylo krajským úřadem ospravedlněno údajnou dobrou vírou stavebníka v právoplatnost získání stavebního povolení. Spekulace, že úřad takto rozhodne, se dostala v předstihu dokonce i k nám, a ještě 20. února (tzn. o 6 dní dříve, než úřad rozhodnutí rozeslal) jsme tvrzení o dobré víře v žádosti adresované úřadu zpochybnili. Zbytečně. Proti postupu krajského úřadu jsme podali správní žalobu a následně u soudu opět uspěli.

Zpráva o činnosti spolku – srpen 2018

Od vydání poslední zprávy o činnosti spolku Krajina pro život došlo v rámci sledovaných kauz k následujícím změnám:

Komerční zóna Čestlice jih – mezi zemním valem a dálnicí D1

  1. Výjezd na ulici Říčanská – Očekávané zamítnutí našeho odvolání se stalo skutečností v květnu, na což jsme reagovali podáním správní žaloby. Paní Borovičková přihlásila obec Průhonice k účasti ve sporu, ovšem přestože obec původně dávala námitky a odvolávala se proti územnímu rozhodnutí, nyní vystupuje na podporu investoraPřesto se nám podařilo dosáhnout skvělého úspěchu v podobě rozhodnutí soudu o odkladném účinku.
  2. Budova CP Čestlice – Investor rozdělil původní velkou budovu na několik menších a posunul je blíže obci Průhonice, čímž již zcela degradovat původní protihlukový efekt, protože na začátku byla slíbena jedna velká budova umístěná blízko dálnice. Po námitkáchodvolání včetně doplnění, které Krajský úřad StČ kraje zamítl z formálních důvodů, jsme v březnu podali správní žalobu. Krajský soud v Praze po opakované žádosti přiznal naší žalobě odkladný účinek, protože hrozilo, že stavba bude provedena ještě před vydáním rozsudku. Krajský soud v Praze nám dal svým rozsudkem 55A_31_2018 ze 30. srpna 2018 zapravdu a rozhodnutí krajského úřadu zrušil. 
  3. Budova Kostka Čestlice – Náš postup byl takový, že jsme se ex post přihlásili do spojeného (územního a stavebního) řízení jako opominutý účastník. Následně jsme podali odvolání ke krajskému úřadu, a to včetně žádosti o vydání předběžného opatření, aby se stavebník zdržel stavební činnosti do rozhodnutí o odvolání. Krajský úřad naše odvolání proti zamítnutí předběžného opatření sice zamítl, ovšem zároveň nám přiznal postavení účastníka řízení, což znamená, že naše odvolání má odkladný účinek a žádné stavební práce nemohou probíhat do okamžiku rozhodnutí o něm.
  4. Změny územního plánu Čestlic – Obec Čestlice se ve spolupráci s Ing. Arch. Kindlem, který se bohužel podílí i na územním plánování v Průhonicích, pokouší nezákonnou změnu orné půdy na stavební pozemky prosadit v rámci tzv. změny č. 2 ÚP Čestlic. Naštěstí již však orgán ochrany zemědělského půdního fondu akceptoval předchozí rozsudek KS Praha a k požadované změně vydal negativní stanovisko. Další dokumenty jsou dostupné zde: https://krajinaprozivot.cz/zmeny-uzemniho-planu-cestlic).

Vestecká spojka a Severozápadní rozvojová zóna Průhonice
Další vývoj okolo vestecké spojky je popsán zde: Co se nesmí říkat o vestecké spojce. Text, jehož publikování paní Borovičková zakázala je k dispozici zde: O besedě k VS 2018-06-04. Občanům, kteří by uvažovali o prospěšnosti výstavby vestecké spojky, nabízíme k úvaze ještě otázku, zda se Vestec, Jesenice a Šeberov pletou, když vesteckou spojku v navržené podobě odmítají. Jinými slovy, jak je pravděpodobné, že má naše starostka pravdu a ostatní se mýlí?

Životní prostředí v Průhonicích
Ke kvalitě ovzduší v naší obci jsme na základě veřejně dostupných údajů z ČHMÚ zpracovali článek do měsíčníku Průhonicko: Co dýcháme Paní starostka tak na konci svého působení na radnici zjistila, že existuje Český hydrometeorologický ústav, který poskytuje cenné údaje o znečištění ovzduší použitelné při řízení obce. Oponentura, kterou nechala paní Borovičková k článku zpracovat, potvrdila správnost našich závěrů s tím, že autor oponentury nepovažuje stav našeho ovzduší za alarmující a jeho zhoršování za rapidní, protože v Ostravě jsou na tom ještě hůře. Jediné nedorozumění vyplynulo z toho, že autor nebyl informován o existenci památky UNESCO Průhonický park a z toho plynoucí relevance posuzování překročení imisních limitů stanovených k ochraně ekosystémů.

Komunální volby v Průhonicích 2018

Několik členů našeho spolku kandiduje v letošních komunálních volbách do zastupitelstva naší obce v rámci sdružení nezávislých kandidátů Průhonice pro život. Program sdružení reflektuje do značné míry i cíle našeho spolku a spojitost je vyjádřena i pojmenováním obou uskupení.

Náklady a financování činnosti
Jak je popsáno výše, naše činnost spočívá ve větší míře i v korigování úředních rozhodnutích přes podávání námitek, různá odvolání a zejména žalobami u soudů, což lze zodpovědně provádět pouze s profesionálním právním zastoupením. Že peníze dárců nejsou investovány nadarmo, dokládá přiznání odkladných účinků oběma podaným žalobám, jakož i potvrzující verdikt ve věci CP Čestlice. Aniž bychom se chtěli přeceňovat, v zóně za valem se nestaví jenom díky nám. Náklady jsou sečteny v následující tabulce:

Prostředky k úhradě těchto nákladů získáváme výhradně z darů od fyzických či právnických osob (tyto dary jsou daňově uznatelným nákladem, vzory smluv zde: https://krajinaprozivot.cz/podporte-nas, které po doplnění a podpisu stačí poslat na náš email spolek@krajinaprozivot.cz , vrátíme podepsanou kopii). Zájemcům můžeme ukázat faktury a doklady k platbám.

Jména dárců za žádných okolností nikomu nesdělujeme!

Jakékoli dotazy zodpovíme telefonicky nebo emailem. Tato zpráva je veřejná a lze ji volně šířit.

Děkujeme za podporu!

 

Petr Lukáš, předseda spolku

spolek@krajinaprozivot.cz

Komu tím prospějete

Ano, nabízí se otázka, komu svojí činností prospějeme. Po několika úspěších v našich kauzách začínáme pociťovat tlak, do kterého je třeba započítat i momentálně kolující fámy. Jedna z nich říká, že vše děláme pro jistý řetězec obchodující s nábytkem mající prodejnu v Čestlicích. Faktem je, že jsme financováni z darů, o které žádáme kdekoho. Rovněž se všem dárcům zavazujeme, že jejich identitu nikde a za žádných okolností nezveřejníme. Jakkoli je pravdou, že jsme o dar žádali i ten obchod zmiňovaný v kolující fámě, žádný dar jsme od něj bohužel neobdrželi. Pokud bychom sloužili všem, které jsme žádali o dar, bylo by spektrum zájmů tak široké, že by mu nešlo vyhovět.

Paní starostka Průhonic by jistě potvrdila, že jsme u ní v kanceláři poprvé seděli, když se rozhodla porušit svůj slib daný občanům, že z komerční zóny za valem nebude výjezd na ulici Říčanská.

Ovšem a především: nepopiratelný prospěch z naší činnosti mají občané Průhonic, nás samé nevyjímaje, a to je to, co se počítá. Nothing else matters!
Výjezd na Říčanskou nebude
Zdroj: Průhonicko ze srpna 2014

 

Co se nesmí říkat o vestecké spojce

Jak si možná nejeden občan Průhonic vzpomene, konala se začátkem června v průhonickém hotelu Floret beseda občanů se zastánci výstavby tzv. vestecké spojky, mezi které patří i naše dosluhující starostka. Beseda však v důsledku dotazů občanů odhalila, že sliby paní Borovičkové ohledně přínosů a parametrů silnice neodpovídají realitě skutečně připravovaného projektu. V reakci na to předložil pan Ondřej Peterka shrnutí poznatků z uvedené akce k otisknutí v měsíčníku Průhonicko, aby i nezúčastnivší se občané získali reálnější a vyváženější informace. Paní starostka mu přislíbila otisknutí v červencovém vydání a připomeňme, že zastánci stavby měli možnost svoje názory publikovat již v květnu, jakož i mnohokrát před tím. Když došlo v červenci na plnění slibu, paní Borovičková sdělila panu Peterkovi, že je před volbami, vestecká spojka bude předmětem volební kampaně a proto údajně svého slibu dostát nemůže. Jinými slovy, články a besedy zastánců vestecké spojky s volbami nekolidují, ovšem odpůrců ano. Bohužel, talent paní Borovičkové pro takovéto odlišné vnímání vede Průhonice vždy neomylně k zastavění dalších hektarů orné půdy, zhoršení dopravní situace a zhoršení životního prostředí. Komu tím pomáhá občané Průhonic dobře vědí.

Občanům, kteří by uvažovali o prospěšnosti výstavby vestecké spojky, nabízíme k úvaze ještě otázku, zda se Vestec, Jesenice a Šeberov pletou, když vesteckou spojku v navržené podobě odmítají. Jinými slovy, jak je pravděpodobné, že má naše starostka pravdu a ostatní se mýlí?

Text, jehož publikování paní Borovičková zakázala, přetiskujeme níže, v pdf verzi je k dispozici zde: O besedě k VS 2018-06-04.

Procitání ze snu o vestecké spojce

V pondělí 4. června se v průhonickém hotelu Floret konala beseda zástupců investora vestecké spojky s občany, která přinesla několik více či méně překvapivých zjištění. S ohledem na omezený prostor je zde uvádím pouze heslovitě:

·        Investor nepovažuje za nutné změny v projektu předem konzultovat s dotčenými obcemi. Průhonice schválily jiný projekt exitu 4 u severozápadní komerční zóny, než je nyní projektován. Co to znamená pro věrohodnost slibů daných obcím si každý vyhodnotí sám.

·        Projekčně se momentálně připravuje mimoúrovňová křižovatka exitu 4 s nájezdem a sjezdem pouze ve směru od Prahy. Kudy budou návštěvníci z obcí položených východně od Průhonic odjíždět z komerční zóny?

·        Na výstavbu plnohodnotného exitu 4 není fyzicky dostatek místa, jednak kvůli normou požadované minimální vzdálenosti mezi dálničními sjezdy a kvůli již existujícím odpočívadlům. K jeho výstavbě budou potřeba výjimky z několika platných norem a předpisů.

·        U exitu 4 není počítáno s výstavbou protihlukového valu a pravděpodobně ani s jiným protihlukovým opatřením.

·        Vesteckou spojku jako tranzit mezi D3 a D1 podporují z dotčených obcí (nebo městských částí) pouze Průhonice, naopak Vestec, Jesenice, Šeberov a Křeslice jsou proti.

·        Fakt, že smyslem spojky je také – a možná především – tranzit mezi D3 a D1 již není zamlčován, ale byl otevřeně potvrzen. Dopravní situaci Průhonic tato stavba vůbec neřeší, nijak nám nepomůže, investora naše problémy nezajímají. Vše nasvědčuje tomu, že hlavním cílem vestecké spojky je napojit průhonickou severozápadní komerční zónu na D3 a D1.

·        Zástupce investora nebyl schopný vysvětlit, zda a jak byly v novém projektu napraveny nezákonnosti, kvůli kterým Vesteckou spojku již dříve zrušil Krajský soud i Nejvyšší správní soud.

·        Pro vesteckou spojku je rezervován koridor v šíři 180 m, takže se do něj pohodlně vejde dálniční komunikace. Celkové investiční náklady mají činit téměř 400 miliónů Kč na 1 km stavby.

·        Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je zastaralé, neboť vychází z měření prováděných před rokem 2011. Již tehdy byly a dnes jsou ještě více překročeny imisní limity v některých ukazatelích, jakož i hlukové limity. Přitom vstupy byly podhodnoceny: např. počty vozidel nezahrnují některé „rozvojové“ projekty ani některé z těch, které byly realizovány v mezidobí. Proč nebylo umožněno provedení nového hodnocení vlivu stavby na životní prostředí za současných významně zhoršených dopravních a potažmo imisních podmínek?

·        Některé dokumenty ke stavbě nejsou veřejnosti přístupné, protože pravděpodobně obsahují skutečné informace, které jsou v rozporu s deklarovanými parametry stavby, např. podklady k usnesení vlády č. 369/2017.

·        Stát tedy hodlá financovat příjezd do soukromých obchodních zón: do tzv. severozápadní rozvojové zóny Průhonice a obchodní zóny Šeberov.

Podtrženo a sečteno:

·        Mimo pochyby se bohužel opět potvrdilo, že vestecká spojka směřuje k podobě dálničního propojení D3 a D1 a nebuduje se pro občany Středočeského kraje a už vůbec ne pro občany Průhonic.

·        Prospěch z ní budou mít zejména spekulanti s pozemky, kteří získali parcely kolem původní trasy Pražského okruhu a nechtějí se vzdát snadného výdělku na úkor našeho životního prostředí. Beseda tak přinesla více otázek než odpovědí a jistotou v souvislosti s přípravou vestecké spojky je pouze to, že obec Průhonice, jako jediná z bezprostředně dotčených obcí, i nadále podporuje tento projekt.

·        Domnívám se, že zastupitelstvo obce Průhonice by vzhledem k těmto novým faktům mělo podporu projektu Vestecké spojky znovu zvážit a svůj postoj přehodnotit. Nikdo rozumný si přeci nemůže přát obcházení zákonů na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel a vybudování tranzitního spojení mezi dálnicemi D3 a D1 v bezprostřední blízkosti Průhonic.

Mgr. Ondřej Peterka

 

 

K věci: ÚZEMNÍ STUDIE A SPOLUPRÁCE S ING. ARCH. ZDEŇKEM KINDLEM

Tento text byl napsán pro měsíčník Průhonicko jako odpověď na článek ÚZEMNÍ STUDIE A SPOLUPRÁCE S ING. ARCH. ZDEŇKEM KINDLEM, ale neprošel cenzurou.

říjnovém vydání měsíčníku Průhonicko vyšel pod uvedeným titulem článek, který má navodit dojem, že je angažmá p. Ing. arch. Zdeňka Kindla ve věcech územního plánování obce Průhonice v pořádku. Není a vysvětlíme proč.

Jakkoli podnětnou může být diskuse o míře zapojení p. Kindla do vytváření územní studie tzv. Severozápadní rozvojové zóny Průhonice, skutečnost, že jedná ve prospěch majitelů pozemků, se zakrýt nedá. Způsob, jakým p. Kindl zpracovává územně plánovací dokumenty a nejrůznější stanoviska, je mírně řečeno účelový.

Zadání územní studie je zpracováno tendenčně ve prospěch výstavby a majitelů pozemků

Samotné citované zadání územní studie tzv. Severozápadní rozvojové zóny Průhonice je zpracováno zcela tendenčně. Například je zde několik odkazů na neexistující stavbu tzv. Vestecké spojky, která nemá oporu v územním plánu a není z rozhodnutí soudu součástí tzv. Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR StČ). Připomeňme, že Vesteckou spojku vymazala obec Vestec ze svého územního plánu, obec Jesenice schválila usnesení proti výstavbě a jedinou obcí ve Středočeském kraji prosazující výstavbu této komunikace tak zůstávají Průhonice! Je bez nadsázky skandální, že zastánci výstavby v tzv. západní rozvojové zóně Průhonice v zastupitelstvu obce postupují bez ohledu na rozhodnutí soudu a tváří se, jako by výstavba Vestecké spojky byla hotovou věcí. Vidíme tedy opět, že výstavba v této rozvojové zóně je prosazována bez ohledu na rozhodnutí soudu a logickou posloupnost rozhodnutí.

Vystupování ve prospěch výstavby v komerční zóně

zápise č. 41 z veřejného zasedání zastupitelstva obce Průhonice ze dne 26.9.2017 jsou uvedená stanoviska a doporučení p. Kindla, která jsou jednoznačně formulována z pozice majitelů pozemků a vyznívají ve prospěch výstavby v uvedené rozvojové zóně, ovšem nejsou takto označena. Fotbalovou terminologií řečeno zde sice p. Kindl hraje v dresu s nápisem „konzultant obce v oboru územní plánování“, ovšem ve skutečnosti nahrává majitelům pozemků.

Pohledem na předložený zápis nelze věc hodnotit jinak, než že se prakticky všechny formulace p. Kindla snaží budit dojem, že výstavba v této komerční zóně je nevyhnutelná. Na tomto zasedání byl projednán návrh spolku Krajina pro život, který navrhuje snížit limit maximální zastavěnosti pozemků kategorie komerční zařízení plošně rozsáhlá ze 40 na 10 %. P. Kindl se k tomuto návrhu vyjadřuje tak, že „požadavky na minimální zastavitelnost pozemků a značné zastoupení zeleně rozhodně nejsou znakem hospodárného využití zastavěného území.“ Z jakého pohledu je tento požadavek nehospodárný? Jistě ne z pohledu obce a jejích občanů. Nehospodárný se pochopitelně bude zdát majitelům pozemků a je evidentní, že zájmy obce a majitelů pozemků jsou zde protichůdné. Je dle p. Kindla hospodárné udržovat park a dendrologickou zahradu?

V rezidenčních částech Průhonic se zastavitelnost pohybuje od 15 % a je tedy velice podobná jako spolkem navržených 10 % pro komerční zařízení plošně rozsáhlá. Hodnotíme tento stav jako nepřijatelný? Takových příkladů včetně opakování pseudoargumentu o nehospodárnosti najdeme ve stanovisku p. Kindla více, dokonce se dále (str. 5) pouští do výkladu stavebního zákona, který – jak překvapivě – vyznívá opět ve prospěch majitelů pozemků. Námi oslovení právníci situaci takto jednoznačně nevidí.

Účelově zpracované územní plány

Pan Kindl používá ve svých elaborátech účelovou a zavádějící argumentaci, aby ospravedlnil zábory zemědělské půdy ve prospěch výstavby komerčních center a minimálně jednou byl soudem tento postup shledán nezákonným. P. Kindl vypracoval změnu č. 1 územního plánu Čestlic, kde v tzv. komerční zóně Čestlice jih navrhnul vyjmutí zemědělské půdy (I. a II. třídy ochrany) ze zemědělského půdního fondu za účelem stavby komerčního centra. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ovšem v § 4 odst. 3 stanoví, že „zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu“.

Krajský soud v Praze argumentaci z dokumentu p. Kindla neakceptoval a rozsudkem 50 A 2/2017 – 147 tuto část územního plánu Čestlic zrušil. Bohužel se to nestalo happy endem smutného příběhu, protože obec Čestlice plánuje totožnou změnu svého územního plánu a tedy i soudem shledané nezákonné převedení zemědělské půdy v nejvyšších třídách ochrany na pozemky k výstavbě komerčního centra. Není bohužel překvapením, že i zde je podepsán p. Kindl, který i nadále hledá veřejný záměr ve výstavbě X-tého obchodního centra v Čestlicích. Pokud někdo jedná v rozporu se zákonem, může to být kromě nekalého záměru i důsledek ignorance nebo nevzdělanosti. Pokud však někdo v takovém jednání pokračuje i přes jednoznačné rozhodnutí soudu, jedná se bezesporu o zlý úmysl.

Z pozice naší obce by mělo být nepřijatelné i to, že se sousední Čestlice rozhodly zbudovat další komerční zónu v bezprostředním sousedství obytné části Průhonic, které tak budou inkasovat veškeré negativní vlivy z její výstavby i provozu. Z hlediska výše uvedených informací shledáváme p. Kindla diskvalifikovaným pro koncepční práci na rozvoji Průhonic.

Volební kampaň

Pokud paní starostka zmiňuje v závěru svého článku volební kampaň, bylo by jistě zajímavé konfrontovat, s jakými proklamacemi kandidovala v předchozích volbách a zda je tedy tímto ospravedlněné prosazování kapacitní silnice, která přivede na území obce desetitisíce vozidel denně a zejména zda před volbami deklarovala podporu výstavbě šílené komerční zóny v rozsahu desítek hektarů na území Průhonic. K volbám budoucího roku ovšem hledíme s nadějí, že po nich v zastupitelstvu převládne spíše zájem na životních podmínkách občanů obce a prosazování masové výstavby bude v menšině.