Změny územního plánu Čestlic

Zastupitelstvo Čestlic prosazuje změnu svého územního plánu, která znamená rozšíření původně schválené plochy komerční zóny Čestlice jih na celý prostor mezi ulicí Říčanská a exitem 8. S ohledem na zákon na ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF) se jedná o změnu nezákonnou, na což upozornila obec Dobřejovice a dosáhla zrušení této změny UP u Krajského soudu v Praze, náš spolek je účastníkem řízení.

UPČ – stanovisko pro Krajský soud Praha

UPČ – stanovisko pro Nejvyšší správní soud

UPČ – rozsudek zrušení změny UP 50A_2_2017_22

UPČ – příloha – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA)

UPČ – doplnění stanoviska pro Nejvyšší správní soud

Obec Čestlice se ovšem ve spolupráci s Ing. Arch. Kindlem, který se bohužel podílí i na územním plánování v Průhonicích, pokouší totožnou nezákonnou změnu orné půdy na stavební pozemky prosadit v rámci tzv. změny č. 2 ÚP Čestlic. Naštěstí již však orgán ochrany zemědělského půdního fondu akceptoval citovaný rozsudek a k požadované změně vydal negativní stanovisko.

Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci rozšíření komerční zóny tak, že potvrdil původní rozsudek Krajského soudu v Praze a tím tedy potvrdil, že zákon o ochraně ZPF skutečně platí (i když pouze v případě, že to někdo zažaluje). Rozsudek je dostupný na stánkách NSS.

Z rozsudku citujeme odst. 90: „Nejvyšší správní soud považuje postup krajského úřadu jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu za nezákonný. Odůvodnění souhlasu se záborem 19 ha nejkvalitnější půdy obsahující pouze výše uvedené obecné a nic neříkající floskule je zcela nedostatečné. Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s krajským soudem, že v posuzované věci nebyl řádně identifikován jiný výrazně převažující veřejný zájem. Výstavba rozsáhlého komerčního centra v oblasti, kde se již řada takových staveb vyskytuje, nepředstavuje veřejný zájem. Krajskému soudu je rovněž třeba přisvědčit, že odůvodnění výstavbou protipovodňových zařízení je zcela zavádějící. Jak bylo uvedeno výše, stanovisko SEA naopak uvádí, že zastavěním posuzované plochy se odtokové a retenční poměry zhorší. Dovozovat veřejný zájem z výstavby retenčních nádrží či protihlukového valu, které jsou (podle podkladů obsažených ve spisu) nezbytné právě z důvodu plánovaného využití plochy, je pak zcela absurdní, hraničící se zjevnou svévolí dotčeného správního orgánu, jakož i pořizovatele změny územního plánu.“