Co se nesmí psát o výstavbě za valem

O publikování následujících řádek v obecním měsíčníku usilujeme již déle než 4 měsíce, starosta obce tomu ovšem brání mj. se slovy: „To chcete, aby se po hospodách debatovalo, že jsme připravili obec o 10 mil. a já potom měl možnost vysvětloval, jak to vlastně bylo.“

S tím souhlasíme, protože z dostupných informací vyplývá, že developer zahušťuje výstavbu v zóně oproti původně schválenému rozsahu a tím i zvyšuje budoucí zátěž pro naše životní prostředí a my tomu přihlížíme. Zakázaný text je zde:

Nejeden občan Průhonic si v poslední době klade otázku, jaká výstavba probíhá od začátku letošního roku v připravované komerční zóně za valem. Vzhledem k tomu, že náš spolek Krajina pro život slíbil obyvatelům Průhonic, že se zasadí o nezhoršení našeho životního prostředí, cítíme povinnost se k situaci vyjádřit.
Ve věci dílčího projektu zóny s názvem CP Čestlice vydal stavební úřad MÚ Říčany územní rozhodnutí, proti kterému jsme se odvolali a postupně podali i dvě správní žaloby proti potvrzujícím rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje. První žalobu Krajský soud v Praze rozhodl v náš prospěch, o druhé, kterou jsme podali v polovině prosince minulého roku, zatím rozhodnuto nebylo. V souvislosti s vydáním územního rozhodnutí jsme namítali množství procesních i obsahových otázek v ohledu překročených imisních a hlukových limitů, právoplatnosti výjimky z ochranné péče o zvláště chráněné živočichy, kterou lze vydat jen ve veřejném zájmu, okolnostmi vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu atd. Pro ilustraci přístupu stavebního úřadu MÚ Říčany k tomu citujeme z rozsudku Krajského soudu v Praze 55 A 31/2018 ze dne 30. srpna 2018: „Stavební úřad pak ve svém rozhodnutí o změně územního rozhodnutí poznamenal, že námitka žalobce směřující proti souhlasu ze dne 30. 6. 2016 je opožděná, neboť ji měl žalobce uplatnit v řízení o vydání územního rozhodnutí ze dne 16. 2. 2015. Absurdnost takové argumentace spočívá v tom, že je žalobci vytýkáno, že nebrojil proti obsahu souhlasu ze dne 30. 6. 2016 v době, kdy tento souhlas neexistoval, a tedy jej objektivně nebylo možné napadat.“ Způsob uvažování stavebního úřadu MÚ Říčany, který je reflektován v citovaném rozsudku jako „absurdní“, je bohužel možné v jeho rozhodnutích zaznamenat opakovaně. Městský úřad Říčany vydal nicméně dvě stavební povolení ještě před usnesením soudu o odkladném účinku naší druhé žaloby. Momentálně je soudem pozastavena platnost vydaného územního rozhodnutí. Dle dostupných informací z textů oznámení a stavebních povolení by se mělo jednat mimo jiné o nové budovy dealerství Volvo, které by se mělo dle dostupných informací stěhovat ze svého dnešního umístění u exitu 6.
Poslední únorový den začala i skrývka ornice blíže ulici Říčanská a stát by zde měl obchod s nábytkem Möbelix. I zde provází povolování stavby řada pozoruhodných úkazů. Stavební úřad MÚ Říčany se rozhodl nám neoznámit zahájení územního řízení, které spojil s řízením stavebním, a to přesto, že jsme v době jeho zahájení měli platnou žádost o informování o zahajovaných řízeních. Stavební úřad MÚ Říčany podpořil výstavbu i tím, že ignoroval, že ještě nejsou uskutečněna veškerá protihluková opatření, jejichž realizace byla podmínkou vydání stavebních povolení dle zjišťovacího řízení (č.j. 017966/2013/KUSK), např. protihlukové stěny podél dálnice D1 a prodloužení protihlukového valu.
Když jsme se dozvěděli o proběhnuvším řízení, přihlásili a odvolali jsme se jako tzv. „opominutý účastník“. Vzhledem k tomu, že bylo vydáno i stavební povolení, žádali jsme Krajský úřad Středočeského kraje o předběžné opatření, které by zabránilo výstavbě před projednáním odvolání. Krajský úřad nám odpověděl dne 27. 8. 2018 (č.j. 113113/2018/KUSK) doslova: „Odvolací správní orgán konstatuje, že navrhovatel podal žádost, aby se stavebník zdržel zemních a stavebních prací v dané stavbě. Nicméně stavebník nemůže ze zákona provádět stavbu, která není povolena v souladu se stavebním zákonem. Pokud by stavebník zahájil stavbu, aniž by měl dané řádné povolení, musel by stavební úřad s daným stavebníkem projednat daný přestupek proti stavebnímu zákonu a uplatnit vůči němu přiměřené sankce. Daná stavba by se pak projednávala v souladu s ustanovením § 129 stavebního zákona, tj. jako „černá stavba“.“
Proto bylo značně překvapivé, když se na stránkách obce Průhonice objevilo oznámení stavebníka z 11.2.2019, že hodlá začít stavět 28.2.2019. S ohledem na výše citované rozhodnutí krajského úřadu by tento postup tehdy nebyl bez rizika, jeho slovy by se jednalo o „černou stavbu“, proti které je možné podniknout různé kroky. Krajský úřad ovšem vydal svoje rozhodnutí, kterým zamítl naše odvolání, dne 26.2.2019, tedy dva dny (!) před ohlášeným začátkem stavby. Jistě zajímavá shoda okolností, kdy v časovém rozmezí mezi oznámením stavby a jejím zahájením dojde k vydání rozhodnutí, které ne zcela běžným způsobem odstraní procesní pochybnosti o stavebním povolení. Pozoruhodné je kromě načasování totiž i to, že úřad svým rozhodnutím popřel svoje výše citované stanovisko a zpětně odebral našemu odvolání odkladný účinek, čímž vrátil platnost stavebním povolením ze začátku roku 2018. Anulování odkladného účinku bylo krajským úřadem ospravedlněno údajnou dobrou vírou stavebníka v právoplatnost získání stavebního povolení. Spekulace, že úřad takto rozhodne, se dostala v předstihu dokonce i k nám, a ještě 20. února (tzn. o 6 dní dříve, než úřad rozhodnutí rozeslal) jsme tvrzení o dobré víře v žádosti adresované úřadu zpochybnili. Zbytečně. Proti postupu krajského úřadu jsme podali správní žalobu a následně u soudu opět uspěli.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s