Zpráva o činnosti spolku – květen 2018

Spolek Krajina pro život se momentálně angažuje v následujících záležitostech:

Komerční zóna Čestlice jih KZČJ je připravována mezi exity 6 a 8 z D1, leží na katastru Čestlic a hraničí s obytnou čtvrtí Michovky v Průhonicích. Investor rozdělil záměr tak, aby se vyhnul hodnocení projektu podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Stavební úřad MÚ Říčany bohužel veškeré návrhy investora schvaluje, aniž by hodnotil jejich soulad s dříve schválenými parametry a obecnými zákonnými normami. Jednotlivé části zóny pak vypadají takto:

  1. Výjezd na ulici Říčanská – v dubnu 2017 jsme podali odvolání ke Krajskému úřadu Středočeského kraje (KUSK) a letos v květnu jsme toto odvolání doplnili (dokumenty zde: https://krajinaprozivot.cz/vyjezd-na-ulici-ricanska ). Krajský úřad ovšem rovněž schvaluje návrhy investora bez poměřování vlivů na životní prostředí a je tedy prakticky jisté, že budeme podávat i správní žalobu.
  2. Budova CP Čestlice – investor rozdělil původní velkou budovu na několik menších a posunul je blíže obci Průhonice, čímž již zcela degradovat původní protihlukový efekt, protože na začátku byla slíbena jedná velká budova umístěná blízko dálnice. Po námitkách a odvolání, které Krajský úřad StČ kraje zamítl z formálních důvodů, jsme v březnu podali správní žalobu, dokumenty zde: https://krajinaprozivot.cz/cp-cestlice.
  3. Budova Kostka Čestlice – investor se poučil z předchozích případů a domluvil se se Stavebním úřadem MÚ Říčany na pokoutném povolení stavby, které proběhlo tak, že úřad vydal územní rozhodnutí i stavební povolení najednou, aniž náš spolek informoval o zahájení řízení, přestože k tomu měl zákonnou povinnost. Nyní se nacházíme ve stádiu odvolání opomenutého účastníka a žádosti o nařízení předběžné opatření (dokumenty: https://krajinaprozivot.cz/kostka-cestlice). Za nanejvýš hanebný považujeme postup vedení naší radnice, které bylo o věci informováno, ale po dohodě s investorem oznámení na úřední desku nevyvěsilo.
  4. Změny územního plánu Čestlic – zastupitelstvo Čestlic prosazuje změnu svého územního plánu, která znamená rozšíření původně schválené plochy komerční zóny Čestlice jih na celý prostor mezi ulicí Říčanská a exitem 8. S ohledem na zákon na ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF) se jedná o změnu nezákonnou, na což upozornila obec Dobřejovice a dosáhla zrušení této změny UP u Krajského soudu v Praze, náš spolek je účastníkem řízení (dokumenty: https://krajinaprozivot.cz/zmeny-uzemniho-planu-cestlic).

Vestecká spojka a Severozápadní rozvojová zóna Průhonice Obšírné pojednání o Vestecké spojce je zde: https://krajinaprozivot.cz/2018/03/10/vestecka-spojka-z-pohledu-odpurcu-vystavby. Ve zkratce se dá říci, že subjekty, které získaly pozemky kolem původní trasy Pražského okruhu (JVK) se nechtějí vzdát snadného výdělku a tlačí na jeho výstavbu pod názvem Vestecká spojka, což jim zajistí přísun zákazníků do tzv. Severozápadní rozvojové zóny Průhonice (https://krajinaprozivot.cz/severozapadni-rozvojova-zona-pruhonice). Realizací těchto dvou perfidních záměrů by znamenala uzavření Průhonic mezi 3 dálnice a nahrazení zbytků orné půdy betonem. Náš spolek podal v této souvislosti v roce 2017 návrh, aby byly limity zastavěnosti u komerčních objektů výrazně sníženy ve prospěch zeleně, který však zastupitelstvo neschválilo.

Životní prostředí v Průhonicích V neposlední řadě se snažíme upozorňovat na nedobrý stav našeho životního prostředí https://krajinaprozivot.cz/zivotni-prostredi-v-pruhonicich, přičemž dle platných zákonů na ochranu zdraví obyvatel není v takto nadlimitně zasaženém území výstavba v rozsahu výše popsaných záměrů přípustná. Věříme, že po letošních komunálních volbách budou mít Průhonice zastupitelstvo, které bude proti dalšímu zhoršování parametrů životního prostředí svých občanů aktivně vystupovat.

Články, které jsme napsali

Průhonicko: JE TO CYKLOSTEZKA? – na str. 8

Průhonicko: SE DĚJE V KOMERČNÍ ZÓNĚ ČESTLICE JIH – na str. 7

Průhonicko: CO DÝCHÁME – str. 10

Článek, který cenzura nepustila

Náklady a financování činnosti Jak je popsáno výše, naše činnost spočívá ve větší míře i v napadání úředních rozhodnutích přes podávání námitek, různá odvolání a zejména žalobami u soudů, což lze zodpovědně provádět pouze s profesionálním právním zastoupením. To ovšem stojí peníze, které získáváme výhradně z darů od fyzických či právnických osob (tyto dary jsou daňově uznatelným nákladem, vzory smluv zde: https://krajinaprozivot.cz/podporte-nas, které po doplnění a podpisu stačí poslat na náš email spolek@krajinaprozivot.cz , vrátíme podepsanou kopii). Zájemcům můžeme ukázat faktury a doklady k platbám.

Jména dárců za žádných okolností nikomu nesdělujeme! Jakékoli dotazy zodpovíme telefonicky nebo emailem. Tato zpráva je veřejná a lze ji volně šířit. Děkujeme za podporu!

Petr Lukáš, předseda spolku

spolek@krajinaprozivot.cz

Co dýcháme

Co dýcháme

Každého občana Průhonic jistě čas od času napadne, jaká je kvalita vzduchu vdechovaného našimi dětmi, když byla jeho významná část předtím prohnána výfuky aut na dálnici a v okolních obchodních centrech. Bohužel není dobrá.

Jedním z významných ukazatelů kvality vzduchu je obsah (pevných) prachových částic. Konkrétně ukazatel PM10, což jsou částice menší než 10 μm, mají stanovený imisní limit pro roční průměr (40 μg/m3) i denní průměr (50 μg/m3). Denní imisní limit pro prachové částice (50 μg/m3) nesmí být překročen více než 35x za kalendářní rok. Z následujícího obrázku vyplývá, že jakkoli je tento limit plněn, limit pro průměrnou roční imisi (40 μg/m3) je překročen minimálně 36 dní v roce, a to jak v Průhonicích, tak i v okolních obcích.

PM10_35

Zdroj: ČHMÚ

Další sledovanou látkou znečišťující vzduch je benzo[a]pyren, což je polycyklický aromatický uhlovodík, je silně karcinogenní a mutagenní. Zákonný imisní limit je stanoven na 1,0 ng/m3 a tento limit je překračován na většině rezidenčních částí obcí Průhonice, Čestlice, Nupaky a Dobřejovice – viz následující obrázek.

BAP15

Zdroj: ČHMÚ

Na průměrech posunutých o rok tzn. 2012-2016 vidíme ve stejné oblasti nárůst v řádu jednotek procent, což s ohledem na průměrování parametru za 5 let znamená jedině rapidní zhoršování sledovaného ukazatele.

BAP16

Zdroj: ČHMÚ

ČHMÚ dále publikuje i ukazatele znečišťující látek, které mají stanoven imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace. Průměrné roční koncentrace oxidů dusíku (NOx) za období 2012–2016 jsou uvedeny v následujícím obrázku s tím, že imisní limit je stanoven na 30 µg/m3.

Nox

Zdroj: ČHMÚ

Bohužel nelze učinit jiný závěr než, že imisní limit je překračován v řádu desítek procent na významné ploše rezidenčních oblastí obce Průhonice.

Informovaný občan si pak jistě položí a rovněž zodpoví otázku, zda je za této alarmující situace přípustné dále zvyšovat intenzitu automobilové dopravy, stavět v blízkosti obytných čtvrtí Průhonic gigantickou dálniční křižovatku exitu 4, na ní napojenou spojnici dvou dálnic pod názvem vestecká spojka a samozřejmě i obří komerční zónu na tyto dopravní stavby bezprostředně navázanou.

Vyšlo i jako článek v měsíčníku obce Průhonicko v květnu 2018 na str. 10.

Poznámka ex post:

Oponentura, kterou nechala dosluhující starostka Borovičková k článku zpracovat, potvrdila správnost našich závěrů s tím, že autor oponentury nepovažuje stav našeho ovzduší za alarmující a jeho zhoršování za rapidní, protože v Ostravě jsou na tom ještě hůře. Jediné nedorozumění vyplynulo s toho, že oponent nebyl informován o existenci památky UNESCO Průhonický park a z toho plynoucí relevance posuzování překročení imisních limitů stanovených k ochraně ekosystémů.

 

 

Vestecká spojka z pohledu odpůrců výstavby

Rádi bychom vám v následujících řádcích poskytli některé další souvislosti diskutované Vestecké spojky a prezentovali i trochu jiný náhled na věc. Z dostupných faktů vyplývá, že Vestecká spojka a Exit 4 na D1 (VS a E4) v navržené podobě budou kromě určitého odlehčení tranzitní dopravy na jižní hranici Prahy sloužit i jako zkratka mezi dvěma dálnicemi (D3/D0 a D1), tedy jako určitý duplikát Pražského okruhu, a zejména jako přivaděč zákazníků k budoucím obchodním zónám a jiným developerským projektům, které jsou plánovány po obou stranách a prakticky v celé její délce. Hned u Exitu 4 je to na naší straně tzv. západní komerční zóna Průhonice (ZKZP) a přes ulici na straně Šeberova má pozemky skoupené Tesco (přes dceřinou společnost Seberov site s.r.o.). Vznikne tak spojitý zastavěný prostor prakticky bez orné půdy nebo souvislé zeleně od nás až na Jižní Město a samozřejmě s nevyhnutelnými dopady na hluk, prašnost, růst teploty ovzduší a zvýšené imise se všemi známými i neznámými důsledky pro zdraví obyvatel okolních sídel. Připomínáme, že již dnes jsou v Průhonicích stanovené hygienické meze pro hluk a některé imise překročeny nebo epizodicky překračovány.

Je zcela typické a příznačné pro celou přípravu VS a E4, že tzv. Dopravně inženýrské podklady (DIP) pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) u VS i E4, které byly zpracovány „na základě objednávky firmy Eurospektrum (tzn. vlastníka pozemků, nikoli investora stavby) s šeberovským obchodním centrem Tesca nekalkulují a jím vyvolanou dopravu vědomě a záměrně nezohledňují: „Dle upřesněných podkladů objednatele, tj. oproti dříve provedeným výpočtům již nebyla zahrnuta rezerva na rozvoj severozápadně od Vestecké spojky.“  Klademe si znepokojující otázku, s kolika dalšími projekty není dle pokynů objednatele kalkulováno, když hned ten první za hranicí obce tam není.

I za daných předpokladů je provoz mezi Exitem 4 a napojením ZKZP v DIP odhadován na cca 35 tis. vozidel za 24 hod (pro srovnání dnes na D1 u Průhonic průměrně asi 80 tis. vozidel denně) a tento úsek je  DIP plánován invariantně jako dálnice, tzn. 4 pruh.

VS dnes není součástí tzv. Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR StČ) a je pravděpodobné, že pokud by se dotčené obce včetně Průhonic postavily proti, mohly by dosáhnout udržení současného stavu. Výstavba tedy není v žádném případě jistá nebo nevyhnutelná, ale na druhou stranu musíme o svoje životní prostředí bojovat. Ostatní obce, které má VS údajně obsluhovat, o ni neprojevují zájem a vystupují buď jednoznačně proti, nebo mají zásadní připomínky. Obce Vestec a Jesenice schválily usnesení, že VS nechtějí, obec Vestec dokonce podniká kroky k odstranění koridoru VS ze svého nového územního plánu. MČ Šeberov nesouhlasí s napojením VS na D0/D3 a svůj souhlas podmiňuje tím, že se VS nebude stavět v úseku mezi Vídeňskou ulicí a Zdiměřicemi. Kromě toho mají Jesenice i Šeberov ve svých územních plánech svoje vlastní obchvaty a jejich dopravní problémy tak budou vyřešeny jinak, lépe a levněji než budováním VS.

Jsme tedy toho názoru, že dotčené obce mohou zejména při společném postupu dosáhnout zastavení projektu, který bude iniciovat další nárůst dopravního zatížení oblasti. K výstavbě VS existují alternativy v podobě obchvatů obcí a menších sběrných komunikací, dostupná je i ucelená studie řešící dopravu bez VS.

Jako horizont výstavby VS a související komerční zóny v Průhonicích jsou odhadovány roky 2023-25, a je deklarováno, že práce nezačnou před zprovozněním chybějícího úseku Pražského okruhu. Avšak již dnes existují tlaky na výstavbu „protihlukového valu“ v předmětné komerční zóně před uvedenými daty a je dokonce plánováno, aby se na to využila zemina z výstavby trasy D Pražského metra. Dle dostupných informací jsou v rozpočtu výstavby této trasy na ukládání zeminy vyčleněny až 2 mld. Kč a jistě by bylo zajímavé vědět, na kterých účtech tyto peníze skončí. Každopádně by v této souvislosti měli občané Průhonic zvýšit svoji obezřetnost, protože – jak je vidět ze zkušeností s výstavbou a provozem Pražského okruhu – je velice snadné postavit val v takových parametrech a v takovém postavení vůči zdroji hluku, že je protihlukový efekt neprokazatelný. Stavba by se tak mohla velmi snadno stát pouze dobře placenou skládkou vytěženého materiálu.

Obcím v okolí VS je slibováno, že bude zákaz vjezdu kamionů na VS. Na druhou stranu ani „rozvojová zóna“ v Průhonicích nemá být přístupná jinak než z VS. Z logiky věci vyplývá, že v realitě může platit pouze jedno z těchto tvrzení, protože obchodní zóna musí být nějak zásobována. Pravdou je, že DIP s omezením nákladní dopravy nepočítají. Po realizaci E4 hrozí ale i další propojení kolem Milíčovského lesa, Křeslic a Petrovic k překladišti kontejnerů Metrans u Petrovic (tato část byla sice z územního plánu vyjmuta, ale koridor pro ni je udržován nezastavěný, tzn. situace de facto analogická k VS ve Středočeském kraji).

VS je účelově prezentována jako radiála neboli spojení centra s periférií, ovšem je vedena v původní stopě Pražského okruhu (D0) jako spojnice D1 a D3, což je další evidentní a zásadní rozpor. Dnešní VS je původní koridor Pražského okruhu (dnešní D0), jehož trasa byla posunuta a realizována dále od Prahy. Tato informace je explicitně uvedena ve vyhodnocení vlivů na ŽP (EIA VS) na str. 17: „Vestecká spojka je navržena ve stopě původní trasy dálničního okruhu tzv. JVK a bude spojovat dálnice.“ Je to tedy zkratka pro tranzitní dopravu vedená v obydlené oblasti. Hlavním cílem výstavby VS je tedy evidentně zpřístupnit dnes zemědělsky obdělávanou půdu, aby tak byla umožněná další masivní výstavba. Je jasné i to, že na její realizaci tlačí spekulanti, kteří pozemky v okolí tohoto koridoru získali mnohdy za politováníhodných okolností. Mimochodem, to je obecný problém s výstavbou dálnic v ČR: mnohdy se protlačují varianty, které mají obsloužit ty správné pozemky, místo aby se prověřily všechny možné alternativy.

V dnešní situaci, kdy byla v zájmu a na přání developerů novým stavebním zákonem vyloučena veřejnost ze stavebního řízení, se schválením VS dává majitelům pozemků bianco šek na neřízenou a nekontrolovanou výstavbu na posledních volných prostranstvích v dotčených obcích a definitivní likvidaci zemědělsky obhospodařovaných ploch. Extrémní nárůst objemu zpevněných ploch v rozsahu desítek až stovek hektarů povede k dalšímu růstu průměrné teploty na území obce, která již dnes překonává historické rekordy, a na druhé straně se zvýší riziko povodní kvůli zrychlení odtoku povrchových vod. Průhonice se stávají nejteplejším místem v republice, což lze přičíst rozšiřování betonu na úkor zeleně v obci a okolí a může to znamenat i ohrožení Průhonického parku.

Obavami nás naplňují i informace o firmách, které mají v okolí prosazované VS svoje majetkové zájmy, neboť se mnohdy jedná o subjekty s podezřelými vazbami a lze bohužel očekávat i tlaky na prosazování nestandardních schvalovacích postupů. Z tohoto pohledu je potřeba vidět prostředky investované do výstavby VS jako sloužící zejména k následnému obohacení soukromých osob a nikoliv ve veřejném zájmu. VS a E4 vehementně protlačují pofidérní figury typu Karel Březina, který např. intervenoval u ministra dopravy svým dopisem ze dne 27.4.2011. Připomeňme si, že zločinec Karel Březina je soudem pravomocně odsouzený podvodník a účastník mnoha špinavých kšeftů přes uplácení soudců k pokoutnému rozdělování dotací ve fotbale. Firmu Eurospektrum group zastupuje Marie Nováková, držitelka mnoha dalších pokoutně nabytých majetků a hlavně matka Martina Nováka, bývalého ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy a spolupracovníka Ivo Rittiga. Vzhledem k  tomu, že se tito lidé pohybovali právě kolem DPP, lze usuzovat, že zde má původ i nápad, jak se elegantně dostat k veřejným milionům přes ukládání materiálu vydolovaného při stavbě metra.

Bezprostředně hrozící výstavba navazující na VS povede k dramatickému nárůstu dopravy a potažmo tedy k dlouhodobé a nezvratné degradaci životního prostředí Průhonic, které již dnes trpí nadlimitním hlukem a imisemi. Zabetonování dalších desítek a stovek hektarů zemědělské půdy povede k dalším problémům se zrychlením odtoku vody v krajině, zhoršení její retence a potažmo vyvolá další potřebu protipovodňových opatření. V době, kdy se stát začíná připravovat na změny klimatu a problémy se suchem, zde otevíráme dveře ke zbudování zpevněných ploch na gigantické výměře dnes zemědělsky využívané půdy. Jistě, mnoho obcí v okolí Prahy se touto cestou vydalo, ale Průhonice se svojí historií a potenciálem mají určitě i jiné možnosti.

V neposlední řadě bychom rádi poukázali na platný Strategický plán Průhonic, který má na přání občanů stanovený klíčový cíl v podobě „snížení tranzitní dopravy v obci“ a přivedení tranzitní dopravy na katastr obce v podobě výstavby VS a v kombinaci s masivní výstavbou obchodních center v obci jsou s tímto bez diskuse v evidentním rozporu.

V souvislosti s VS a jí obsluhovanou komerční zónou je podáno několik návrhů na změnu územního plánu Průhonic, které tedy zatím nebyly projednány. Například je podán návrh na snížení přípustné zastavitelnosti v obchodních zónách a toto snížení představuje pojistku pro případ, že se výstavbě VS nepodaří zabránit.

Petr Lukáš, Roman Poustka, Jan Cinke